Lucie Bílá

Už nikdy víc

Vzbudil mě vzdech,
ale zas byl jenom můj.
Nešeptáš mi, ponocuj,
už nikdy víc....

Nečteš mi dlaň,
neprosíš mě, lásko vstaň.
Těm, co znám, nezavolám,
už asi spí....

Neříkám dál, že nejsi sám
Neříkám dál, že Tě mám

Dřív bylo znát,
že jsem děvče veselý.
Bitevní pláň v posteli,
už nikdy víc

Neříkám dál, že nejsi sám
Neříkám dál, že Tě mám
Neříkám dál, že nejsi sám
Neříkám dál, že Tě mám

A v košilích,
co na šňůře vítr zdvih,
já to přece dobře vím,
už Tě neuvidím

Neříkám dál, že nejsi sám
Neříkám dál, že Tě mááááááám
Neříkám dál, že nejsi sám
ááóóáá
Hledám sny o lodi, který už odpluly dál

Dávám si zdát, že Tě mám...